V dnešním příspěvku si proto vysvětlíme, jak vlastně zálohy fungují, kdo je musí platit a v jaké výši. Řekneme si také jaké existují úlevy, kdy a proč se podávají přehledy a mnoho dalšího.

Proč tedy musí OSVČ platit zálohy na pojistné? Je to jednoduché. Zaměstnancům v pracovním poměru je přece také každý měsíc z výplaty sráženo pojistné. Podnikatelé však nemají měsíční výplatu. Výši svých příjmů doloží jednou ročně prostřednictvím daňového přiznání a přehledů OSVČ. Aby tedy zdravotní pojišťovny a Česká správa sociálního zabezpečení nemusely čekat na tuto jednu roční platbu, uzákonil se princip průběžného placení záloh. Stejně jako v případě zaměstnance v pracovním poměru. Rozdíl spočívá v tom, že se jedná pouze o zálohy, které jsou zúčtovatelné a podnikatel si tak pojistné pouze předplácí. V rámci podaného přehledu OSVČ pak výsledné pojistné porovná se zaplacenými zálohami a řeší pouze rozdíl. Může vzniknout nedoplatek, ale i přeplatek.

Pojďme si teď vysvětlit, jaká pravidla platí pro tzv. OSVČ hlavní.

 

OSVČ hlavní je podnikatel, pro něž je podnikání hlavním zdrojem příjmů. To znamená, že není vedle podnikání zaměstnaný ani není např. státním pojištěncem (není studentem, osobu pobírající invalidní důchod, starobní důchod, osobou na mateřské, rodičovské dovolené atd.).

Obecně platí, že tito podnikatelé musí platit zálohy hned od začátku podnikání, a to alespoň v minimální výši. Částka minimálních záloh se každý rok zvyšuje.

Toto platí v prvním roce podnikatelské činnosti. Neexistuje totiž žádná historie, ze které by se dala spočítat výše záloh.

Za každý rok, tedy i za ten první, se podávají tzv. přehledy OSVČ, kde podnikatel vykáže svůj vyměřovací základ (zjednodušeně příjmy mínus výdaje). Tento základ se porovná s minimální vyměřovacím základem a vezme se ten vyšší. Z takto vybraného vyměřovacího základu se následně vypočítá výše pojistného, které je třeba uhradit a také se stanoví odpovídající zálohy, které bude podnikatel platil v následujícím roce. Pokud jsou nižší než minimální, platí se ty minimální.

I pro OSVČ hlavní existují určité úlevy. Věnovali jsme se jim v našich předchozích příspěvcích na našem IG. Například OSVČ, které začaly podnikat po 1. 1. 2025 nemusí platit zálohy na důchodové (sociální) pojištění vůbec. To platí pro první dva roky podnikání. Vše doplatí jednorázově po podání přehledu.

Pro zdravotní pojištění tato úleva neplatí.

Další úleva se týká minimálního vyměřovacího základu. Tedy základu, ze kterého se počítá výše pojistného. Pro OSVČ, které zahájily svou činnost po 1. 1. 2024 totiž v prvním roce podnikání a ve dvou následujících platí snížený vyměřovací základ pro důchodové (sociální) pojištění. Znamená to, že ve výsledku platí nižší pojistné. I tomu je věnovaný jeden z našich příspěvků.

 

Na závěr si dáme krátký příklad, na kterém si to ještě jednou vysvětlíme:

OSVČ začne podnikat v lednu 2026. Kromě podnikání nemá jiné příjmy. Začne platit zálohy na zdravotní a sociální v minimální výši. Tyto zálohy platí měsíčně. Protože OSVČ začala podnikat po 1.1.2025, může se rozhodnout neplatit zálohy na sociální v prvních dvou letech (tedy v roce 2026 a 2027). U zdravotního tuto možnost nemá.

V následujícím roce (tedy v roce 2027) podá za předešlý rok daňové přiznání a přehledy OSVČ, kde vykáže své příjmy. Z těchto příjmů se stanoví vyměřovací základ. Ten se porovná s minimálním vyměřovacím základem a vezme se ten vyšší. Z něj se spočte pojistné. Od pojistného se odečtou zaplacené zálohy a doplatí se pouze případný rozdíl.

Rovněž dojde ke stanovení nové výše záloh. Pokud jsou vyšší než ty minimální, tak OSVČ v roce 2027 platí zálohy v této vypočtené výši. Pokud jsou menší než minimální, tak platí minimální zálohy platné pro daný rok.

Není Vám po jeho přečtení ještě něco jasné? Napište nám email nebo zavolejte.